Zpět
 
Užitečný článek1 návštěvník označil článek jako užitečný

Vydrží to?

Jak můžeme vědět, že náš vztah s Bohem je trvalý

Existuje spousta vztahů, které nevydrží. Možná se někdo z tvého okolí rozvedl, s některými přáteli jsi ztratil kontakt, nebo dokonce někdo, koho jsi měl rád, umřel. A tak možná uvažuješ, jak je to s tvým novým vztahem s Bohem. Vydrží?

Bůh nám říká: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu“ (Žd 13,5). Když se spolehneme na Ježíše a pozveme ho do svého života, staneme se Božími dětmi a můžeme si být jisti, že jsme trvale v bezpečí jeho lásky. V další části tohoto článku najdeš biblické oddíly, ze kterých se dovíš, co teď platí o tvém vztahu s Bohem.

„Boží spravedlnost … skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. Jsou však zdarma ospravedlňováni [tj. získávají správné postavení v Božích očích; jsou podle Boha čistí] jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši [jeho smrtí na kříži].“ (Římanům 3,22-24 Bible21)

Kdo jsme byli

Než jsme navázali vztah s Bohem a stali se křesťany, platilo o nás podle Bible (i když jsme si to třeba ani neuvědomovali) toto:

  • Byli jsme Boží nepřátelé (Římanům 5,10).
  • Byli jsme bezmocní (Římanům 5,6).
  • Byli jsme bezbožní (Římanům 5,6).
  • Byli jsme hříšní (Římanům 5,8).
  • Byli jsme ztracení (Matouš 18,11).
  • Byli jsme ubozí (Zjevení 3,17).
  • Byli jsme slepí (2. Korintským 4,4).
  • Zůstával na nás Boží hněv (Jan 3,36).
  • Byli jsme mrtvi pro své viny a hříchy (Efezským 2,1).
  • Byli jsme nerozumní, otroci všelijakých vášní (Titovi 3,3).
  • Dopouštěli jsme se zlých skutků (Koloským 1,21).
  • Byli jsme vzdálení Bohu (Efezským 2,13).
  • Byli jsme bez naděje (Efezským 2,12).
  • Chodili jsme ve tmě (Jan 8,12).

Kdo jsme

Jakmile jsme pozvali Krista do svého života a stali se křesťany, navázali jsme vztah s Bohem a máme nový život. Teď, když je v našem životě Kristus, říká o nás Bible toto:

  • Máme pokoj s Bohem (Římanům 5,8).
  • Jsme Boží děti (Jan 1,12).
  • Máme odpuštění hříchů (Koloským 1,14).
  • Stali jsme se Bohu blízcí (Efezským 2,13).
  • Byla nám vtisknuta pečeť Ducha svatého (Efezským 1,13).
  • Už nežijeme ve tmě (Efezským 5,8).
  • Patříme do Božího království (Koloským 1,13-14).
  • Bůh nás má rád (1. list Janův 4,9-10; Jan 15,9).
  • Dostali jsme věčný život (Jan 3,16).
  • Jsme v bezpečí Boží lásky (Římanům 8,38-39).
  • Jsme zachráněni Boží milostí (Efezským 2,8-9).
  • Kristus přebývá v našem srdci (Efezským 3,17).
  • Bůh si nás vybral (Efezským 1,4-5).
  • Přešli jsme ze smrti do života (Jan 5,24).
  • Bůh nás probudil k životu spolu s Kristem (Efezským 2,5).
  • Jsme spravedliví v Božích očích (2. Korintským 5,21).
  • Vede nás milující pastýř (Jan 10,27).

Bůh nás drží

Ježíš řekl: „… kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven“ (Jan 6,37). Dále k tomu říká: „… já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno“ (Jan 10,28-30). Drží nás opravdu bezpečně.

Navíc se můžeme spolehnout na to, „že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista“ (Fp 1,6).

Ježíš plně zaplatil za všechno špatné, čeho jsme se dopustili (za naše hříchy); jakmile mu za to poděkujeme a přijmeme ho do svého života, protože si přejeme, aby mu náš život patřil. Bůh nás proto prohlásí za své dítě, úplně nám odpustí a bez výhrad nás přijme.

Tento vztah je chráněný – ne tím, co děláme my, ale Boží povahou a Ježíšovou smrtí za nás. Ježíš za vztah s námi zaplatil a zrušil náš dluh, který stál mezi námi a Bohem. A tak se stáváme Božími dětmi, kterým je odpuštěno a ve kterých přebývá Bůh. V jeho očích jsme bezúhonní (spravedliví), protože Ježíš náš hřích přikrývá. Naneštěstí se dál dopouštíme špatných věcí – hřešíme. Znovu a znovu se přistihneme, že děláme věci po svém, místo abychom je dělali Božím způsobem. To ale nic nemění na bezpečí našeho vztahu s Bohem. Naše postavení v tomto vztahu je bezpečné díky tomu, co o něm prohlašuje Bůh: „Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (Římanům 5,1).

To, že nás Ježíš zachránil, je čistě Boží dar, který člověk jednou v životě přijme vírou. V té chvíli naváže vztah s Bohem, který trvá věčně. Náš vztah s Ježíšem Kristem nevisí na osobním mravně čistém (svatém) životě, na úrovni naší víry, na nějakých obětech, dobrých skutcích nebo náboženských úkonech. Bůh nechce, abychom se soustředili na to, co dokážeme předvést; přeje si, aby ve středu naší pozornosti byl Ježíš Kristus.

Na rozdíl od všech ostatních vztahů, které v tomto světě máme, je náš vztah naprosto bezpečný, protože nás do něho už na začátku přivedl Bůh. A Bůh je věrný – dokáže tento vztah udržet do věčnosti. 1. Korintským 1,9 říká: „Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.“

 
 
<< Biblické studium 5Podstata víry >>