Kde je Bůh?
Lidé občas říkají: „Tak mi Boha ukaž.“ Pokud je ale Bůh neviditelný, jak se může lidem ukázat?
Zkuste si představit dva lidi na plochém kusu papíru. Tihle lidé jsou dvourozměrní – mají výšku a šířku, ale žádnou hloubku; papír představuje úplný rozsah jejich světa. Mohli by vás vidět? Ne. Mohou vidět jedině to, co je na papíře (v jejich světě). Postrádají schopnost vnímat hloubku. Ale dejme tomu, že byste se dotkli svým prstem papíru. Viděli by vás? Sice ne celého, ale zpozorovali by špičku vašeho ukazováčku – tu část vás samotných, která vstoupila do jejich světa.
Bůh je skrytý
Tato představa připomíná naši situaci ve vztahu k Bohu. Bůh existuje mimo dimenze našeho světa. Může existovat mimo čas a prostor, jak je známe my. Proto je těžké ho „vidět“. Jsme na tom jako ti dva placatí človíčci na dvourozměrném papíře. Nedokážeme vnímat to, co je ve třetím rozměru. Ve skutečnosti v našem případě platí, že existujeme ve čtyřech rozměrech (výška, šířka, hloubka a čas), ale Boží existence tyto dimenze přesahuje. Jak tedy můžeme takovouto bytost poznat? Stejně jako by ti „placatí človíčci“ na papíře nevěděli o vás, dokud byste se nedotkli papíru, nemůžeme ani my vypátrat Boha bez toho, aby se nám dal sám poznat. Musel by se „dotknout papíru“ našeho světa. Musel by sestoupit do našich rozměrů.
Neviditelný se ukázal
Když studujeme dějiny lidstva, a zvláště náboženství, nenajdeme tam situace, kdy se Bůh „dotkl papíru“ našeho světa? Zkuste zvážit možnost, že se našeho světa Boží „prst“ dotýkal v osobě známé jako Ježíš Kristus. Ten se prohlašoval za Boha[1], tvrdil, že vidět jeho je totéž jako vidět Boha[2], že je jediný člověk, který přišel přímo od Boha do našeho světa[3], a odpouštěl lidem jejich provinění, na což má právo jedině Bůh[4]. Ježíšovo božství potvrzuje i mnoho jiných oddílů Nového zákona[5]. Podle nich byl Ježíš Bohem, který se stal tělem a přebýval mezi námi[6] a „obraz Boha neviditelného“[7]. Jsme-li my jako ti „placatí človíčci“, je pochopitelné, proč se při vstupu do našeho čtyřrozměrného světa stal mnoharozměrný Bůh lidskou bytostí. Chtěl se nám ukázat. Proč by to ale Bůh vůbec dělal?
Proč přišel?
Vypráví se příběh o farmáři, který žil osaměle v malém domku. Vedle toho domku stála stodola. Jedné mrazivé zimní noci začali do oken jeho teplého domku vrážet ptáci, kteří se snažili uniknout před smrtícím mrazem. A tak starý farmář vyšel ven a otevřel vrata stodoly. Ve stodole bylo teplo. Mával rukama a snažil se ptáky přivolat dovnitř, do bezpečí. Jenže oni mu nerozuměli. Tehdy stařec zatoužil, aby se mohl stát jedním z nich. Jako pták by mohl ostatním ptákům ukázat cestu do stodoly, kde by se zachránili před smrtí. A v tu chvíli farmáři samotnému došlo, proč vlastně přišel Ježíš. On sám se sice nemohl stát ptákem, ale Bůh se mohl stát člověkem, a také to udělal. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“[8]
Přejete-li si dozvědět se více o tom, jak Bůh vstoupil do našeho světa, doporučujeme vám článek s podrobnějším vysvětlením: Je Ježíš Kristus Bůh?
[1] Jan 8,58; 17,3 [2] Jan 12,45; 14,9 [3] Jan 3,13 [4] Marek 2,5 [5] Jan 1,3.4.8; Židům 1,1-13; Koloským 1,15-20; 2,9 [6] Jan 1,14 [7] Koloským 1,15 [8] Jan 3,16