48 návštěvníků označilo článek jako užitečný

Je Bible důvěryhodná?

Je Nový zákon snůškou polopravd a legend nebo popisuje skutečné historické události?

Jak můžeme dnes s jistotou vědět, co se stalo před staletími? Není možné, že postava Ježíše Krista je prostě jen legendou, možná skrývající malé zrnko pravdy?

Jak můžeme dneska vědět, co se stalo před staletími? Není možné, že postava Ježíše Krista je prostě jen legendou, možná skrývající malé zrnko pravdy? Možná židovští náboženští fanatikové potřebovali Mesiáše – a vymysleli si ho. Nebo byl na začátku charismatický muž, jemuž jeho „mediální obraz“ přerostl přes hlavu? Věci se daly do pohybu a vůdce se stal legendou. Muž, který šel do Jeruzaléma, se stal hrdinou chodícím po vodě, syn Josefa a Marie se stal synem Božím. Co když Ježíšovi následovníci úmyslně zkreslili fakta? Možná viděli, že tím mohou něco získat, nebo opravdu věřili, že je Bůh, a napsali o něm to, co očekávali od Boha.

Může člověk jen tak přijmout všechna ta těžko uvěřitelná tvrzení o Ježíši jako historický fakt? Nesestupuje tím automaticky někam na mentální úroveň člověka přesvědčeného o tom, že Země je placka?

Kupodivu ne, protože existuje mnoho rozumných důvodů věřit, že naše informace o Ježíši jsou naprosto spolehlivé. Takže pokud nemáte problém věřit tomu, že Julia Cézara zabil nůž, který mu do hrudi bodl přítel v římském Senátu, tohle pro vás bude hračkou.

Důvěryhodnost Nového zákona: Ježíš zahýbal celým národem

Nemůžeme podcenit to, jak velký vliv Ježíš měl, když tu byl. Davy se shromažďovaly, zprávy se šířily, lidé o něm nepřestávali mluvit. Ale šlo o víc než jen o slávu a palcové titulky v novinách – Ježíš měnil životy lidí, obohacoval vztahy, uzdravoval nemocné, staral se o chudé. K Ježíši se připojily tisíce lidí. Začali ho následovat, a tak věděli přesně, co řekl a udělal. Jinými slovy, život Ježíše Krista nebyl vymyšlen někde v ústraní, bez očitých svědků. Bylo to drama, které hrál celý národ. Žádný drb, ale národní událost.

Důvěryhodnost Nového zákona: Ústní tradice v době před knihtiskem

Lidé o něm nepřestávali mluvit. To, co říkal a dělal, bylo tak revoluční, že si lidé vychutnávali každý detail – přetřásali to znovu a znovu. Noviny neexistovaly, knih bylo minimum a události se předávaly ústní tradicí. Lidé měli obdivuhodnou schopnost zachovávat přesný popis historických událostí, protože si mezi sebou příběhy neustále vyprávěli, ať už u jídla kolem stolu nebo u ohniště. Vyprávění příběhů bylo jako dnešní televize – bylo nezbytné, bez něho by lidé ztratili přehled o své historii a tradicích.
A nešlo zde o otázky typu, co měli učedníci před 20 lety k snídani. Šlo o události, které měnily životy a staly se za přítomnosti mnoha očitých svědků, kteří doplňovali celkový obrázek. Viděli, jak muž slepý od narození získal zrak. Slyšeli učení, které zasáhlo přímo do srdce. A právě tohle si měli učedníci vybavit. Když se sešli, určitě si vyprávěli o tom, co Ježíš řekl nebo udělal ten který den. „Slyšel jsi to? Ten příběh o synovi, který utekl - to bylo dost dobrý!“ „Hele, a byl jsi tam, když uzdravil tu ženu? Jenom se dotkla jeho pláště a hned byla v pohodě. Říkala, že dvanáct let chodila k doktorům a vůbec jí nedokázali pomoci!“

Důvěryhodnost Nového zákona: Písemné záznamy

Někteří na sebe vzali úkol všechno zapsat. Byli buď sami očitými svědky, nebo získali informace z první ruky. A nebyli to žádní hlupáci. Byl mezi nimi státní zaměstnanec, obchodníci a lékař. Byli dostatečně na výši, aby nakonec procestovali většinu tehdy známého světa. Záznamy byly pořízeny příliš brzy na to, aby se událostí mezitím nafoukly v mýty. Odborníci se shodují v tom, že všechny čtyři Ježíšovy životopisy – evangelia – byly napsány během života lidí, kteří Ježíše znali osobně, poslední z nich 60 let po Ježíšově smrti. Je to příliš krátká doba na překroucení faktů, které by z člověka udělalo Boha. Obvykle trvá celá staletí než takové legendy jako o králi Artušovi dostanou svou podobu. Navíc se pisatelé velmi snažili, aby Ježíšova slova a skutky zaznamenali pravdivě. Byly pro ně příliš důležité, než aby je brali na lehkou váhu. A oni sami byli tak přesvědčeni o pravdivosti toho, co napsali, že za to položili i svůj život. Kromě toho je po celou dobu z ústraní sledovali nepřátelé jejich rostoucího hnutí, kteří byli připraveni upozornit na jakékoliv překroucení nebo přehánění. Co bylo napsáno, muselo být přesné a muselo tak zůstat. Legendy mohou vyrůst tam, kde necháváme jeden druhého tu a tam přikrášlit svoje příběhy. Ale když víte, že váš popis událostí je pod drobnohledem těch, kteří se vás snaží nachytat, tak si dáváte pozor na jazyk.

Dnes máme tisíce ručně psaných kopií těchto záznamů o Ježíši a prvních křesťanech. A když jsou porovnávány kopie z různých období, znovu a znovu se shledává, že jsou shodné. Důkazy pro Ježíše a to, co říkal a dělal, jsou ohromné. Lidé normálně přijímají, že kníže Václav zemřel rukou svého bratra Boleslava a jeho lidí, když vcházel do kostela, přestože máme, co do počtu, jen zlomek důkazů, než kolik jich je ve prospěch Ježíšova života.

Důvěryhodnost Nového zákona: Důkazů je dost, ale…

Již milióny lidí došly k závěru, že evangeliím se dá věřit. Někteří to učinili jednoduše na základě víry. Jiní zkoumali důkazy s neuvěřitelnou pečlivostí. Často patřili mezi nejlepší vědce, učence a akademiky své doby – žádní prosťáčci s IQ houpacího koně. Proč tedy, navzdory impozantním důkazům, lidé o evangeliích stále pochybují? Je zajímavé, že ti, kdo mají problém, zpravidla nejsou historikové. Často to jsou teologové. Většina historiků je v pohodě. Z jejich pohledu to vypadá tak, že pečliví očití svědci napsali evangelia s velkou pílí, archeologie podporuje to, co napsali, a v současnosti jsme zaplaveni dobrými rukopisy, které ukazují, že se s textem během staletí nemanipulovalo. Někteří teologové jsou vědečtí méně. „Vědí“, co je ve vesmíru povoleno a jak by se Bůh měl chovat. Podle jejich názoru jsou zapsané věci nemožné, takže musí existovat jiné vysvětlení – například takové, že to není pravda. To nás přivádí k jednoduché, ale základní otázce: „Kdyby Bůh přišel na Zemi jako Ježíš, žil mezi obyčejnými lidmi, dělal neuvěřitelné věci, zemřel jako zločinec a o tři dny později vstal z mrtvých, jaké by nám zanechal důkazy?“

Nevěřící teologové říkají: „Tahle otázka se mi nelíbí!“ Nezaujatí historikové říkají: „Samozřejmě evangelium.“

Evangelia zaznamenávají události, které se možná zdají neuvěřitelné. Zvlášť, když je porovnáváme s tím, co se děje v obchodním domě v pondělí ráno. Ale autenticita zápisů v evangeliích nám říká, že si můžeme být naprosto jisti tím, že to, co se tam píše o Ježíšově životě, smrti a vzkříšení, se skutečně stalo.