Romantika s vlky: Rady na rande (pro kluky)
Doporučení ohledně vztahů, chození a sexu založená na zkušenostech jednoho upřímného mladého muže.
Říká se, že nejlepší je poučit se z hlouposti druhých. A přesně o tom je tenhle článek. Rád bych se s vámi podělil o pár věcí, které mě život naučil (tím drsnějším způsobem) o dívkách a vztazích. Abych to upřesnil, sepsal jsem deset důvodů, proč teď čekám se sexem až na manželství.
1. Sex není to, co si od něj slibujeme.
Vzpomínám si, jak jsem za studentských let míval, jak jsem tomu říkal, „kocovinu z lásky“. Po noci s dívkou jsem se ráno vždycky cítil uvnitř prázdný. O něčem takovém se nedozvíte z televize nebo z filmů, ale je to běžné. Potom se často objeví prázdnota nebo dokonce lítost. To, že se ta „kocovina z lásky“ objevila zrovna u mě, mi připadalo zvláštní. Hlavně proto, že tou dobou pro mě byl sex „bůh“. Jako každý muž jsem o něm přemýšlel ráno, v poledne i v noci. Takže si dovedete představit, že by mi milování mělo přinést dokonalé uspokojení. Měl by to být vrcholný zážitek při uctívání mého „boha“. A přesto tam to uspokojení po milování často scházelo.
Zažili jste to taky? Pocítili jste někdy „kocovinu z lásky“ na vlastní kůži? Pokud ano, měli byste se zastavit a zamyslet: „Čím to je? Jak to, že ve mně po sexu, když je pro mě tak důležitý, zůstává pocit prázdnoty?“ Vybavuje se mi, jak jsem byl z toho pocitu prázdna zmatený. Pak jsem došel k závěru: „Zkrátka toho (totiž sexu) potřebuju víc, o nic víc nejde.“ (Takhle o věcech, které by nám měly přinést spokojenost, a nepřinesou, uvažujeme dost často. Například dostaneme auto, po kterém jsme vždycky toužili, a po čase nám začne připadat docela obyčejné. A místo aby nám došlo, že auto nám nemůže dát opravdovou spokojenost, si chybně řekneme: „No, asi to není to správné auto. S nějakým jiným modelem bych byl spokojený napořád.“)
Jenže to prázdno je tu dál. Dospěl jsem k závěru, že předmanželský sex není to, co si od něj člověk slibuje. Kdyby byl, plně by člověka uspokojil. Nezbyla by po něm žádná „prázdnota“.
2. Chci se teď chovat k ženám čestněji.
Zjistil jsem, že když jde o sex, dívkám často nedochází, o co tu vlastně běží. Dívají se na celou věc z úplně jiného pohledu než kluci. Dívka, která dá souhlas, se často v duchu sama před sebou ospravedlňuje: „Ale já ho mám přece ráda,“ a to i tehdy, když se jí vůbec nechce jít s tím chlapcem do postele. A proč? Protože, jak se říká, dívky využívají sex, aby získaly lásku, a kluci využívají lásku, aby získali sex.
Funguje to asi takhle: Děvče si představuje, jak se za toho kluka jednoho dne vdá. A ten kluk si představuje, co všechno chce s tou dívkou dělat, než se vrátí ke svým kámošům a celé jim to vylíčí. A zatímco jí něco v jejím nitru říká, že dělá správnou věc, jeho pocity bývají přesně opačné, ale stejně pokračuje. Proč? Kvůli tělesnému potěšení, o tom není sporu, ale také z jiného důvodu: připadá si totiž jako chlap. Ale je v tom obrovská ironie: Má se opravdový chlap čím chlubit, když podvede ženu?
Došla mi jedna věc: Když se k ženě zachováte čestně, zachováte se tím čestně i sami k sobě. Protože jednoho dne budete nečestného chování litovat, a ta lítost vydrží déle než potěšení. Ve filmu Rob Roy říká hlavní postava: „Čest je dar, který dává muž sám sobě.“ Když se chováte čestně k ženě tím, že děláte to, co je podle vašeho svědomí správné (totiž to, co je v jejím nejlepším zájmu), chováte se čestně sami k sobě a zajistíte si tak, že nebudete muset žít s trvalými výčitkami.
3. Je to manželka někoho jiného.
Chci tím říct tohle: Většina dívek, se kterými jsem kdysi byl, je teď vdaná za někoho jiného. Když si představím sebe sama v kůži těch mužů, v duchu si přeji, abych nebyl udělal to, co jsem udělal. Po pravdě řečeno bych si za to nejradši vrazil jednu do nosu. A to ani nemluvím o tom, že až se jednou ožením, nebude se líbit představa, že s mou ženou spal někdo jiný. Nebo že jich bylo víc. A co vy? Jak se vám zamlouvá představa, že někdo jiný byl v posteli s vaší manželkou? A jestli s někým chodíte a tenhle pocit znáte, zkuste si představit, o kolik bude jednou silnější ve vztahu k vaší manželce.
Můžeme dokonce zajít o krok dále. Ta dívka je něčí dcera. Co kdyby to byla moje dcera? Nebo kdyby to byla moje sestra? Líbilo by se mi, kdyby ji nějaký chlap využíval? Teď se na děvčata dívám z jiného úhlu. Vidím v nich něčí budoucí manželku, něčí dceru, něčí sestru a podobně.
4. Sex zničil moje nejlepší vztahy.
Na vysoké škole jsem měl například lásku, dívku svých snů. Nikdy jsem se s ní ani chvilku nenudil. Dokonale jsme si sedli. Nějakou dobu jsme čekali a pak jsme spolu na můj popud začali žít.
Zanedlouho se stal sex středem našeho vztahu. Ztratil jsem zájem poznávat ji na jakékoli jiné úrovni. A tak jsme se začali jeden druhému spíš odcizovat, než abychom se sbližovali.
Tohle mám na mysli, když říkám, že sex zničil moje nejlepší vztahy. Lidé spolu mohou komunikovat na mnoha úrovních – citové, intelektuální, tělesné, duchovní. Ale když jsme s mojí dívkou začali komunikovat převážně na tělesné úrovni, zkratovalo to jiné stránky našeho vztahu. A výsledek byl, že vztah jako celek začal jít na levačku. Třeba bychom byli ještě teď spolu, kdybychom počkali (totiž kdybych já počkal).
Přesně totéž jsem viděl u spousty jiných vztahů, nejen u svých vlastních, ale u vztahů mnoha jiných lidí. Myslím, že to má svůj důvod, který za chvíli objasním.
5. Předmanželský sex ničí jiné části vztahu.
V mém případě se poté, co jsem s určitou dívkou spal, staly dvě věci. (Jak se na to dívám zpátky, můžu bezpečně říct, že se to stalo úplně pokaždé, i když tehdy jsem to nepostřehl.) Jednalo se o tyto dvě skutečnosti: Za prvé jsem si té dívky přestal vážit (i když jsem si to nepřál) a za druhé mi ona přestala důvěřovat (i když nic takového nechtěla).
Nevím, proč k tomu dochází, prostě vím, že se to děje. Možná je to prostě „zabudované do systému“. Ale jedno je jisté: nejsem jediný. Pozoroval jsem to u různých lidí znovu a znovu. Znám lidi, kteří mají manželské problémy, protože spolu žili před manželstvím. Vstupují do manželství s nedostatkem úcty a důvěry, což jsou dvě naprosto nezbytné podmínky zdravého manželství.
Znám novomanžele, kteří se z tohoto důvodu milují sotva jednou za měsíc. On si jí neváží, ona to ví a nemá k němu důvěru, takže se mu nechce cele dát. Je to moc smutné a vyskytuje se to mnohem častěji, než byste řekli. Ale o takových věcech nikdo veřejně nemluví. A u filmových a televizních dvojic, které spolu žijí před manželstvím, to nikdy neuvidíte. Je to, jako by nikdo nechtěl přiznat, že se to děje, i když to tak bývá.
6. Čekání na manželství povede k lepšímu sexuálnímu životu ve vztahu s manželkou.
Proč? Protože budeme vstupovat do manželství s tím, že já si jí budu víc vážit a ona mi bude víc věřit. O jedné věci jsem se poučil: když dívka chlapci nevěří, nechce se mu cele dát. Hluboko uvnitř nemá z toho, že je s ním, opravdové potěšení.
Funguje to asi takhle: Protože, jak se říká, dívky využívají sex, aby získaly lásku, a kluci využívají lásku, aby získali sex, bude spolu dvojice spát před manželstvím. Dívka do toho půjde, aby si udržela vztah, kluk proto, že mu na tom záleží ještě víc než na tom vztahu. Pak, když se vezmou, bude mít žena to, co chtěla: závazek z mužovy strany. Takže už nepotřebuje sex, aby ho získala. A protože mu třeba má za zlé, že ji přiměl, aby s ním žila, ještě než se vzali, nemá o sex zájem. A ten chlapík – i když si manželky kvůli předmanželskému sexu necení tak, jak by měl, stejně chce sex, ale ne jako zážitek dokonalého splynutí s manželkou. Jde mu, což jí už také došlo, prostě o sex. A sexuální život v manželství pak nestojí za nic.
Věřte mi, že si to nevymýšlím. Teď, když mám vysokou školu za sebou a hodně lidí z mého okolí se žení a vdává, o tom od svých přátel slýchám pořád. Dá se tomu předejít. Čekáním se sexem na manželství získá muž větší úctu k manželce a žena větší úctu k manželovi. A výsledkem bude lepší a častější milování, protože si budou jeden druhého více vážit a více se navzájem milovat.
7. Nemít sex s jinými ženami znamená lepší sex v manželství.
Sex je záhadná věc, která vytváří mezi dvěma lidmi hluboké pouto, a to i v případě, že jde o styk „příležitostný“. Problém je v tomhle: čím víc si vytvářím pouta s jinými dívkami, tím hůř se mi bude vytvářet pouto s budoucí manželkou. Je to jako kousek lepicí pásky – čím častěji ji používáte na různé povrchy, tím méně drží. Po čase nedrží vůbec na ničem.
Když si před manželstvím budu vytvářet citová pouta s různými dívkami, nebudu jednou schopen navázat tak hluboký vztah se svou manželkou. Nebudu k ní cítit tolik něhy, kolik bych mohl, kdyby byla jediná, a tudíž ji ani nebudu tolik milovat. Každý další den, kdy své budoucí ženě zachovám věrnost, přispěje k lepšímu vztahu mezi námi dvěma.
Když necháme stranou prvek času, pak předmanželský sex je jako nevěra. Dovedeme si představit, jak moc dokáže nevěra narušit vztah mezi manželi, jenže předmanželský sex má prakticky stejné následky. Ohrožuje případný budoucí vztah mezi mužem a ženou.
8. Nepotřebuji se ženou spát, abychom zjistili, jestli jsme „sexuálně kompatibilní“.
Sex má být doplňkem vztahu, ne jeho nejdůležitější součástí. To jsem sám zjistil. Má být něco jako poleva na dortu tvořeném ostatními dobře fungujícími oblastmi vztahu. Dospěl jsem k závěru, že kvalita sexu bude odpovídat kvalitě zbytku vztahu. Proto nemusím s budoucí manželkou spát, abych zjistil, jestli se k sobě hodíme po sexuální stránce. Když spolu budeme dobře vycházet ve všech ostatních oblastech, bude sex dobrý.
A ještě něco tu musím zmínit. Zjistil jsem totiž, že když se pro vás ze sexu stane měřítko kvality vztahu, váš sex pak nejspíš nebude za moc stát. Zkuste se nad tím zamyslet. Když začnete svůj sexuální život pitvat pod mikroskopem, neustále ho hodnotit a podle něj posuzovat celý vztah, odsoudíte ho k nezdaru. Uděláte si z něj vězení. Zůstanete zavření v něčem, co vás původně mělo osvobozovat, ne svazovat.
Když se ale zaměříte na jiné části vztahu a sex nebude středem pozornosti, osvobodí vás to k příjemnějšímu sexuálnímu životu, protože si nebudete připadat pod tlakem, že to musí být pokaždé špičkové. (Ono to totiž pokaždé špičkové nebude.) Stejně si ale myslím, že ve studentských letech bych se těžko dokázal na sex nesoustředit, ledaže by tam nebyl vůbec. Proto si myslím, že je lepší čekat a obejít se bez něj úplně.
9. Našel jsem něco, co přináší větší uspokojení než sex.
Dovedu si živě představit, jak si říkáte: „No jasně…“ Ale je to pravda. Vlastně právě sex mi v určitém smyslu pomohl najít to něco, co ho překonává. A ve skutečnosti to něco není něco, ale někdo. Je to Bůh.
Vím, že asi vypadá dost ujeté, ale má to hlavu a patu, tak to se mnou zkuste chvíli vydržet. Bůh nás stvořil tak, že nás nemůže úplně uspokojit nic kromě něho samotného. Zabudoval to do systému lidského nitra, do systému nitra každého jednotlivce. Řečeno s Pascalem, „Každý člověk má v sobě vakuum ve tvaru Boha a jenom Bůh je může zaplnit“.
Právě tohle je důvod, proč lidé kolem nás střídají povolání, partnery, módu a tak dále. Jak se totiž honíme za absolutním naplněním, věci (i lidé), u nichž jsme je nenašli, se nám zprotiví. Tak je odhodíme a přejdeme k něčemu (nebo někomu) dalšímu s nadějí, že právě jejich prostřednictvím dosáhneme onoho dokonalého uspokojení, které je naším cílem. Problém je ale v tom, že ho nedosáhneme nikdy, leda že bychom si pro ně přišli k Bohu, protože jedině on je může dát.
Bůh nás má příliš rád na to, aby nás nechal dokonale spokojené s něčím jiným než se sebou samým. Přeje nám to nejlepší a to znamená sebe samého.
Nikdo ani nic není důležitější než Bůh. Vím, že je to pravda, protože jsem to zjistil na vlastní kůži. To prázdno, které ve mně bylo – i poté, co jsem koupil to nebo ono, po těch všech sexuálních dobrodružstvích, po všech těch snahách zaplnit svůj život – se ztratilo, když jsem do svého života pozval Boha. Přesněji řečeno, když jsem do svého života pozval Ježíše Krista. Ježíš řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nikdy nebude žíznit“ (Jan 6,35). Tato slova se v mém životě potvrdila. Když jsem navázal vztah s Bohem, to vakuum ve tvaru Boha se konečně naplnilo. Už jsem si nepřipadal prázdný. A výsledkem bylo, že poznání Boha mi přineslo hlubší spokojenost, než mi kdy dal sex.
10. Bůh mi dal sílu čekat.
Je to už několik let, co jsem naposledy spal s nějakou dívkou. Škoda, že nemohu říct, že jsem se sexem čekal až na manželství. Jsou věci, kterých lituji (a, jak už jsem řekl, ta lítost trvá déle než jakákoli chvilková rozkoš). Vyčítám si, jak jsem se choval k dívkám. Trápí mě otázka, jestli moje budoucí manželství vydrží (až a jestli vůbec se jednou ožením). Ale Bůh mi pomáhá vypořádat se s tím, co jsem kdysi udělal, i s obavami z budoucnosti. Postupně mě mění a už toho na mně změnil hodně.
Bůh mi také dal sílu čekat na sex, dokud se neožením. Samozřejmě je to občas boj, ale Bůh mě v něm vždycky podržel. Pro něj není nic nemožného. A vím, že každý uplynulý den, týden a rok znamená, že budu mít jednou díky čekání pevnější a kvalitnější manželský vztah. I můj vztah s Bohem je stále pevnější tím, jak se na něj spoléhám v té oblasti života, která je pro muže tak důležitá.
Kde začít
Chcete-li být jednou úspěšní ve vztazích – jako manželé a otcové –, nejlepší je začít právě u sebe. Trik není v tom, že si najdete tu správnou manželkou nebo bude mít správné děti. Klíčem je začít u sebe. A ten nejdůležitější vztah, ten, který vám umožní být lepším manželem a otcem, je vztah s Bohem.
Bůh je ten, kdo vymyslel sex, lásku a vztahy jako takové. Stvořil ty věci pro nás, abychom si jich mohli užívat. A můžeme si jich užívat naplno, když se při nich řídíme jeho plánem. Zjistil jsem, že Bůh není „moralista“. Neříká: „dělej tohle“ nebo „nedělej tamto“ jen tak pro nic za nic. Když (například o předmanželském sexu) říká, „tohle nedělej“, není to proto, že by nám chtěl ukázat, kdo to tady má na povel. Říká to v našem nejlepším zájmu. Říká to, protože ví, jak mě jako muže vytvořil, co je pro mě nejlepší a co mi přinese to největší potěšení.
Jak navázat s Bohem osobní vztah
Podle Bible je Ježíš Kristus Bůh, který se stal člověkem – „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14). Je „vyjádřením jeho [Boží] podstaty“ (Židům 1,3 B21). Stručně řečeno, Ježíš Kristus přesně ukázal, jaký je Bůh. Jak s ním tedy navázat vztah?
Bůh nás má upřímně rád a přeje si, abychom ho poznali – ale je tu jeden problém. To, co nám v současně době překáží v navázání spojení s Bohem, je náš hřích – to, že naše láska k Bohu ani k lidem není taková, jaká by měla být.
Takže Ježíš Kristus, „Bůh v lidském těle“, vzal celý náš hřích na sebe a dobrovolně zemřel na kříži. Udělal to proto, abychom mohli dosáhnout dokonalého odpuštění, aby nás Bůh mohl bez výhrad přijmout. Přinesl kvůli nám obrovskou oběť, když se nechal bít, ponižovat, bičovat a ukřižovat místo nás. Pak za tři dny vstal z mrtvých. A teď po nás chce, abychom na jeho oběť odpověděli tím, že ho pozveme do svého života.
Ježíš Kristus byl ten nejmužnější muž, jaký kdy žil. Málokdy slyšíme, že by na něm někdo obdivoval právě tohle, ale skutečně to tak je. Když ho tedy zvete do svého života, zvete vlastně tu jedinou Osobnost, která o tom, co to znamená být mužem, ví víc než kterýkoli jiný muž. Pomůže vám stát se opravdovým mužem – ne mužem v hollywoodském pojetí, ale mužem, jemuž život přináší mnohem větší uspokojení a který svým životem také mnohem více prospívá druhým. (Omlouvám se, pokud vám to teď zní, jako bych tvrdil, že Ježíš ignoroval ženy a přišel jenom pro muže. Vůbec ne. Jen teď tohle píšu hlavně klukům.)
Jak takový opravdový muž vypadá? Není jako vlk (tedy někdo, kdo se stará jenom o sebe). Je spíše jako pastýř – někdo, komu jde o blaho druhých. Když rosteme ve vztahu s Ježíšem, postupně zjišťujeme stále více o tom, co to znamená být opravdovým mužem. Ježíš Kristus mění způsob, jakým se díváme na ženy, a tím i to, jak se k nim chováme.
S Ježíšem Kristem můžete navázat vztah, který bude trvat navždy. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život“ (Jan 3,16). Věřit znamená důvěřovat, spolehnout se. Když se spolehnete na Ježíšovu oběť a budete důvěřovat tomu, že platí pro vás, dostanete věčný život – vztah s Bohem, který začne hned teď a bude se rozvíjet po celý zbytek vašeho života. Jestli si přejete vztah s Bohem navázat, můžete použít následující modlitbu jako příklad toho, jak byste to mohli Bohu říct:
Pane Bože, vyznávám, že jsem proti tobě zhřešil. Děkuji ti za to, že ses s mým hříchem vypořádal tím, že jsi ho celý vzal na sebe a zemřel za něj na kříži. Chci přijmout tvoje odpuštění. Chci s tebou navázat vztah. Prosím tě, abys vstoupil do mého života a stal se mým Spasitelem a Pánem. Prosím, abys mě proměnil v takového muže, jakým mě chceš mít.
Máte-li zájem o další užitečné rady na rande a věci, které vám pomohou lépe poznat Boha, najdete je v Bibli Matoušově, Markově, Lukášově a Janově evangeliu.